irán e má
nám e kešvar e má irán ast. má dar irán zendegi mikonim. má irán rá dust dárim. irán xáney e bozorg e mást. dar irán, didaniháy e faráván vojud dárad; mesl e kuhhá, dašthá, daryáhá, jangalhá, ziáratgáhhá o banáháy e qadimi.
man be dáštan e kešvari bá in hame zibáyi eftexár mikonam.
mardán o zanán e iráni, por-taláš o bá-omid hastand. ánán kešvar e xod rá az hamley e došmanán hefz mikonand.
aknun biáyid be qesmatháyi az irán safar konim.
in já haram e emám e haštom, hazrat e rezá (a) dar šahr e mašhad ast.
in qolley e zibáy e damávand ast.
in já árámgáh e háfez e širázi ast.
in já arg e bam e kermán ast.
in já árámgáh e ferdosi, šá'er e bozorg e irán dar tus e mašhad ast.
in já árámgáh e sa'adi e širázi ast.
in já másuley e gilán ast.
in tasviri az bisetun e kermánšáh ast.
in já meydán e ázádi e tehrán ast.
in já taxt e jamšid dar nazdiki e širáz ast.
in já si-o-se-pol e esfahán ast.
hamkár e gerámi, lotfan dáneš-ámuzán rá ráhnamáyi konid tá do tá tasvir az śahr yá ostán e xod rá dar jáy e xáli qarár dahand va dar zir e án tozihi benevisand.
1. má dar kodám kešvar zendegi mikonim?
2. yek ziáratgáh va yek árámgáh rá nám bebar.
3. árámgáh e hazrat e rezá (a) dar kodám šahr e irán ast?
4. árámgáh e háfez o sa'adi dar kojást?
5. tá be hál be kodám yek az šahrháy e irán safar karde'i?
6. ce ziáratgáhháyi dar šahr e šomá vojud dárad?
7. soqát e šahr e šomá cist?
Inga kommentarer:
Skicka en kommentar